Myslím, že dítě může být pro fotografa nejvděčnější objekt, jen to chce pevné nervy a opravdu hodně času.
Z focení dětí si jistě odnesete nejméně dva důležité postřehy:
- děti jsou malé,
- rychle se pohybují.
Fotografování dětí je vlastně taková náročnější sportovní fotografie. A to náročnější z důvodu, že sportovce k focení nemusíte nijak nutit a přemlouvat! Ano dítě má svou hlavu a když prostě naznačí že se fotit nebude tak tu máme problém.
Z tohoto faktu bychom se mohlo udělat
První pravidlo
- Nenutit dítě, aby vám pózovalo před fotoaparátem.
Pravidlo má ale i výjimky, a tou jsou některé holčičky, které pózují jen co vezmeme do ruky fotoaparát a moc je to baví. Jsou to rozené modelky (zdravím sestřenku s Evičkou:-)). Takže nám co máme kluky a děti co se fotí neradi, zbývají dvě možnosti.
- První možnost je nenápadné focení při běžných činnostech jako je hraní si s hračkami, jídle atp.. Fotky tak budou alespoň přirozené bez náznaku uměle vytvořené scény.
- Druhá možnost je o hodně složitější. Naučit se s dítětem komunikovat.
Veškerá komunikace s dítětem je založena na hře.
Pravidlo číslo dvě
- metoda HRY
Když dítě celou akci nebude brát jako hru, nevydrží s námi pracovat ani půl hodiny. „Šéfem je zde dítě a to si řekne, jak se bude fotit“. Z toho musíme vycházet a jeho nápady můžeme jen směřovat a měnit ke svému záměru. Uzavíráme s ním dohody něco za něco a tak uděláme tři (jen záminka) fotografie jeho neoblíbené pózy, za vyfocení jeho vlastní. Naším těžkým úkolem je vytvoření výrazu ve tváři který potřebujeme. Zde budeme muset improvizovat a taktizovat, jelikož malé dítě není modelka a nepochopí že chceme zahrát takovou nebo makovou náladu. Takže se nám hodí různé překvapivé finty jako že jsme něco zahlédli v okně, nebo mu dát do ruky pro něj úplně neznámý předmět. Ani smíchu se na povel nedočkáte a pro jeho aktivaci je nutná dávka dětského humoru :-).
Pravidlo číslo tři
- Děti se vždy tváří tak, jak se právě cítí
Je to prostě tak, dítě se neumí přetvařovat a tak již pouhým pohledem poznáme jak na to jsme. Pokud se vás bude dítě bát, bude na fotografiích křečovité a ustrašené. Snaha se s dítětem skamarádit je zde na místě. Vzhledem k překvapivě nízkému vzrůstu všech dětí tu máme
Pravidlo číslo čtyři
Fotit dítě z úrovně jeho očí
Což pro nás obnáší nemálo pohybu, jelikož se budeme muset sklonit, občas i zalehnout. Na fotografii však nebude zkreslená perspektiva a bude působit plasticky. Pokud budete fotit děti shora a ještě širokoúhlým objektivem, budou mít hodně velkou hlavu a malé nohy. Obraz bude zkreslený a deformovaný. Prostě příšerný:-). No když už jste se dostali až nakonec a už máte dost všech pravidel, tak kouknete i sem, třeba to přece jen necháte na mě 😉